Saldo hospodaření sektoru vládních institucí ve třetím čtvrtletí 2017 dosáhlo přebytku
2,77 % HDP, při meziročním navýšení přebytku o 0,56 procentního bodu (p.b.). Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně klesla o 3,13 p.b. na 35,11 % HDP.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2017
Jednotka |
2016 |
2017 |
||||
3. čtvrtletí |
4. čtvrtletí |
1. čtvrtletí |
2. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
||
Přebytek/Deficit sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
26 792 |
-14 948 |
2 730 |
45 646 |
35 658 |
% (HDP) |
2,21 |
-1,20 |
0,24 |
3,60 |
2,77 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
K meziročnímu růstu přebytku hospodaření (+8,9 mld. Kč) nejvíce přispěly ústřední vládní instituce (+8,5 mld. Kč) a fondy sociálního zabezpečení (+2,3 mld. Kč). Naopak na úrovni místních vládních institucí došlo k meziročnímu poklesu přebytku o 2,0 mld. Kč.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,8 %. Na meziročním růstu se nejvíce podílel růst příjmů ve formě sociálních příspěvků (+8,7 %), daní z výroby a dovozu (+7,8 %) a přímých plateb za produkty vládních institucí (+7,0 %). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 5,2 %, přičemž k růstu celkových výdajů nejvýrazněji přispěl nárůst objemu vyplacených dotací (21,1 %), náhrad zaměstnancům (9,4 %) a vyplacených sociálních dávek (2,8 %).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 38,24 na 35,11 % HDP. Vývoj nominální výše dluhu přispěl k poklesu zadlužení o 1,47 p.b., vývoj nominálního HDP 1,66 p.b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 4,32 p.b., s dominantním příspěvkem vývoje nominální výše dluhu (3,77 p.b.).
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2017
Jednotka |
2016 |
2017 |
||||
3. čtvrtletí |
4. čtvrtletí |
1. čtvrtletí |
2. čtvrtletí |
3. čtvrtletí | ||
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí |
mil. Kč |
1 812 049 |
1 754 883 |
1 924 186 |
1 923 116 |
1 739 228 |
% (HDP) |
38,24 |
36,77 |
39,89 |
39,43 |
35,11 |
Pokles nominální úrovně dluhu byl způsoben především vývojem v položce dluhových cenných papírů, kde byl zaznamenán meziroční pokles o 47,6 mld., mezičtvrtletně o 183 mld. Kč. Dluhové cenné papíry zůstávají dominantním instrumentem s podílem 91,1 % na celkovém dluhu vládních institucí.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely EDP a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem HDP v běžných cenách za poslední čtyři čtvrtletí. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.