Odjakživa lidé cítili potřebu srovnávat navzájem své koně, který z nich je rychlejší, vytrvalejší atd. Po tisíce let spolu soutěžili na dráze nebo v libovolně určeném místě koně s jezdci nebo zapřažení do sulek. A kdo z jezdců si občas nedal závod jen tak na vyjížďce v lese? Přirozenou touhu soutěžit v sobě mají zakódovanou i koně, takže někdy se taková běžná vyjížďka může snadno zvrtnout, pokud si nedáme pozor.

Matche

Dostihy vznikly vlastně zcela spontánně po celém světě a jsou součástí lidských dějin od momentu, kdy se do života lidí zapojili koně. Sláva však přináležela hlavně jezdcům či vozatajcům, teprve v moderní době se stává tou pravou hvězdou a hrdinou vítězný kůň. Když v Anglii od 17. století začalo vznikat nové plemeno koně – dostihový kůň čili plnokrevník, sportovní testace probíhala často pomocí matchů, kdy běžel kůň jednoho šlechtice či pána proti jinému. Takové matche byly velice populární v celé zemi a později se takto plnokrevná zvířata testovala i jinde, i když se samozřejmě běhaly i „normální“ dostihy za účasti pole startujících. Ale matche byly obvykle divácky velice vděčné příležitosti a o řadě matchů se vyprávělo i desítky let, ba staletí poté! Jedním z takových legendárních historických matchů byl duel mezi famózními hřebci Voltigeur a The Flying Dutchman roku 1851 v Anglii nebo roku 1854 mezi Lexingtonem a Lecomte v USA.

Matche v 20. století

Ve 20. století byly matche už spíše výjimkou, zřídkakdy domlouvanou. Obvykle se výjimeční koně potkali v nějakém dostihu, kde jejich souboj učinil z ostatních účinkujících pouhé statisty. Přesto matche byly, např. mezi Man O´Warem a Sirem Bartonem roku 1920 či Seabiscuit vs. War Admiral roku 1938. Poslední velký match byl roku 1975 a od té doby se prakticky již nekonaly, byť občas se s touhou mluví o vysněném duelu mezi mimořádnými koňmi, kteří se v koňském dostihu z nějakého důvodu nesetkali.