Řada lidí se však domnívá, že v zimě není na trhu „žádná“ zelenina, tradiční rajčata a okurky se nedají jíst a ještě jsou předražené. To je jistě pravda, ale není to důvod, proč nahradit zeleninu a ovoce pilulkami. Potraviny v přírodním stavu neobsahují pouze určité vitamíny a minerály, ale jsou zdrojem mnoha dalších cenných látek (antioxidanty, vláknina atd.), které v sebelepším přípravku nenajdete.

Zázrak jménem zelí

A z čeho tedy v zimě vybírat, aby jídlo bylo zdravé, chutné a finančně přijatelné? V zájmu zachování co největšího obsahu cenných látek je dobré upřednostňovat sezónní druhy zeleniny a ovoce. Přednost také dávejte tuzemským plodinám před ovocem a zeleninou z dovozu. Ty se totiž sklízejí nezralé, což značně snižuje jejich nutriční hodnotu. Transport a dlouhé skladování navíc snižují obsah vitamínů. Citlivým vitamínům také neprospívá dlouhé vaření, louhování ve velkém množství vody nebo dlouhé stání rozkrojeného plodu na vzduchu. Nejlepší tepelnou úpravou je dušení v páře nebo parních hrncích. Do hotové zeleniny nebo do čerstvých salátů vždy přidejte lžičku kvalitního rostlinného oleje, zvýší se tak využitelnost vitamínů rozpustných v tuku (A, D, E, K).

Mimořádné uplatnění v zimě má hlavně čínské zelí, hlávkové zelí bílé i červené a kysané zelí (opět bílé i červené). Zelí (zvlášť červené) je dobrým zdrojem vitamínu C, karotenu a minerálních látek (hlavně síry, draslíku a vápníku). Můžete z něj připravit nesčetně variací salátů, kysané zelí skvěle chutná v kombinaci s těstovinami, bramborami nebo pečené spolu s masem. Zimě dále kralují brambory, řepa, kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel) a růžičková kapusta. Nelze opomenout cibuli (hlavně bílou, červenou a cibuli zimní – sečku) a česnek, jež jsou v lidové medicíně ceněné hlavně pro svůj baktericidní a protiplísňový efekt. Látky obsažené v cibuli a česneku navíc brání vytváření krevních sraženin.

„Zimní jídla“

Z uvedených potravin vykouzlíte při troše fantazie nebo po poradě s kuchařskými knihami mnoho vynikajících pokrmů. Zelenina se dobře kombinuje s luštěninami, těstovinami, rýží, jáhlami nebo pohankou. Ti, co chtějí hubnout, ocení její nízkou energetickou hodnotu a zároveň vysokou schopnost zasytit. Pokud zeleninový salát zkombinujete s potravinou bílkovinné povahy (sýrem, tvarohem, libovým masem), dobře se najíte a ani vám nebude chybět pečivo. Skvělým zimním jídlem jsou nejrůznější zeleninové polévky.
Velmi zdravým a levným jídlem jsou luštěniny. Neobsahují žádný cholesterol, zato jsou bohaté na vlákninu a vyznačují se i vysokým obsahem kvalitních bílkovin rostlinného původu. Luštěniny poskytují i řadu vitamínů (zejména vitamín A a B1) a minerálních látek (především vápník a železo). Z luštěnin můžete připravit nejen výtečné polévky, ale i pomazánky, saláty a samozřejmě celá hlavní jídla.
Ovoce je stejně jako zelenina skvělým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny a ochranných látek s antioxidačním účinkem. Jezte je nejlépe syrové, na přípravu sladkých jídel se hodí i kompoty. Jako pamlsek můžete občas zařadit i sušené ovoce.

Pilulky jsou obvykle zbytečné

Mnohdy jsme ale v pokušení usnadnit si práci a místo zeleniny a ovoce prostě polykat pilulky. Není proto od věci připomenout, že vědecké výzkumy neprokázaly, že by multivitamínové preparáty pomáhaly odolávat běžnému nachlazení nebo že by zmírňovaly průběh nemoci. Za normálních okolností a při běžné stravě nehrozí ani v zimě nedostatek vitamínů a minerálních látek, není proto nutné je doplňovat žádnými přípravky.

Organismus trpí nedostatkem vitamínů a dalších důležitých látek pouze ve výjimečných situacích, kdy je výrazně omezen příjem některých živin – například při onemocněních spojených s celkově nedostatečným příjmem potravy (nádorová onemocnění), zhoršeném vstřebávání nebo zvýšených ztrátách vitamínů a minerálů. Víc vitamínů a minerálních látek potřebují těhotné a kojící matky nebo lidé v období rekonvalescence, ale i tehdy není nutné brát všechny vitamíny a minerály. Například v těhotenství stoupá potřeba kyseliny listové, železa nebo vápníku, vegetariánský způsob stravování bývá často spojen s nedostatkem vitamínu B12.

Pro svůj pozitivní vliv na obranyschopnost organismu je v prevenci infekčních onemocnění tradičně doporučován vitamín C, a to zejména ve vysokých dávkách. Vědci však u běžného nachlazení neprokázali léčebný účinek ani u megadávek vitamínu C, které naopak mohou způsobit zažívací potíže. Bohatým a dostupným přírodním zdrojem vitamínu C jsou v našich podmínkách především brambory, kterých jíme hodně. Z dalších druhů zeleniny to je hlavně růžičková kapusta, paprika a červené zelí. Z ovoce hrají prim citrusové plody.

Hrozba předávkování

Pokud se rozhodnete užívat některý z propagovaných přípravků, vždy se poraďte se svým lékařem. Rozhodně se ale nedoporučuje užívat multivitamínové přípravky dlouhodobě. Zvláště u vitamínů rozpustných v tucích hrozí totiž předávkování, protože se nevylučují močí, ale hromadí se v tukové tkáni (například nadbytek vitamínu A je škodlivý pro nenarozené děti). „Vitamínové nebezpečí“ číhá i na seniory, kteří berou velké množství léků. Například vyšší dávky vitamínu E podporují účinek Warfarinu nebo Aspirinu užívaných na snížení srážlivosti krve, což může vést ke krvácivým komplikacím. Pozor by si také měli dávat kuřáci – zvýšený příjem beta-karotenu zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.

Spíš než nedostatek vitamínů a minerálních látek nám hrozí v zimních měsících nárůst tělesné hmotnosti. V zimě se totiž obvykle méně hýbeme, což zvyšuje riziko vzniku nadváhy, popřípadě obezity. Vyvážená strava je proto nejen prevencí nemocí z nachlazení, ale i případných kilogramů navíc.