Paleo má mnoho zastánců, ovšem odborná veřejnost se k této „dietě“ staví velmi rezervovaně a často ji dokonce označuje jako nebezpečný extrém. Ovšem, vybočení z tradičních doporučení „pestré stravy“ to je. Už jen tím, že paleo používá jako primární zdroj energie tuky místo sacharidů. A tuky jsou přeci zlo, že?

Co je to paleo dieta?

Jedná se o výživový směr založený na konzumaci takových potravin, na které jsme jako lidstvo dobře adaptováni. Zastánci tohoto stylu tvrdí, že lidé nejsou dostatečně adaptováni na novodobé potraviny, jako je obilí, mléko, cukr a všechny průmyslově zpracované potraviny. Tyto potraviny se v jídelníčku člověka objevují až posledních 10.000 let. Například obilí začal člověk systematicky konzumovat před přibližně 10.000 lety, mléko ještě později a cukr dokonce teprve před 2.500 lety. Průmyslově zpracované potraviny jsou doménou až posledních několika desetiletí.

Před rozmachem zemědělství se naši předci stravovali hlavně masem, rybami, zeleninou, ovocem, ořechy, různými kořínky. Vše bylo (v porovnání s dnešními běžnými potravinami) de facto v „bio kvalitě“.

Paleo dieta neznamená ládování se masem (natož syrovým!), jak si mnozí myslí. Paleo znamená především nahrazení obilovin zeleninou a vyloučení téměř všech jednoduchých sacharidů (cukr, sladkosti). Trocha ovoce je v pořádku. Příjem bílkovin je hrazen kvalitním masem a vejci.

Z čeho ale čerpá organizmus energii, když dostane tak málo sacharidů? Z tuků! Říká se, že naše tělo nutně potřebuje glukózu, už jen pro funkci mozku. Existuje ale i druhá forma energie pro mozek a tou jsou ketony (které vznikají rozkladem tuků). Na ketony funguje mozek třeba i při delším hladovění. Nepřijímáme-li dostatek cukru nebo tuku, tělo začne spotřebovávat svoji vlastní (tukovou a svalovou) tkáň. Na energii z tuků fungují přirozeně například eskymáci.

Co na paleo dietu říkám?

Věřím, že pro podstatnou část populace je paleo ve své umírněnější verzi velmi vhodným výživovým stylem. Tou umírněností mám na mysli třeba i občasnou konzumaci obilin. Někteří echt paleo jedlíci odmítají i mléčné výrobky a luštěniny. Zde si myslím, že velice záleží na individuální snášenlivosti dané potraviny a věřím, že zdravě lze žít jak bez mléčných výrobků nebo luštěnin, stejně jako s nimi.

Z vlastní zkušenosti jsem velkým zastáncem individuálního přístupu ke stravování. Není prostě možné VŠEM doporučovat jeden extrémní výživový styl (ať už striktní paleo, veganství, makrobiotiku nebo něco jiného). Stejně tak ale není možné lidem plošně doporučovat jíst VŠECHNO, jak to dělá podstatná část dietologů/výživářů.

Musím uznat, že paleo dieta nejde vůbec špatným směrem. Jedním z jeho požadavků je totiž dobrá kvalita potravin. Cholesterolu v potravinách se už dávno bát nemusíme, to už víme mnoho let. Ale levné nekvalitní tuky, potraviny plné cukru a soli, rezidua pesticidů – to už je větší hrozba. Dokonce si myslím, že je velmi správný krok omezit konzumaci obilovin. Do jaké míry, to už je otázka individuality každého z nás. A mám na mysli individualitu spíše metabolickou, než individualitu našich chutí. To znamená, na co je naše tělo přizpůsobeno, z čeho čerpá nejvíce energie a co mu nedělá problémy trávit, tam by měl člověk směřovat svoje preference. Takové palivo by měl čerpat.

Mnozí jistě znáte Petra Máru, kterému paleo stravování pomohlo zbavit se velmi nepříjemných zdravotních problémů. Na svém webu popisuje svůj souboj s nemocí, včetně výsledků a odkazů na odborné materiály. Moc se mi líbí, jak říká:

Věřím tomu, že se liší adaptace nás, lidí, na neolitické potraviny (mléko, obilí, cukr, průmyslové potraviny) a pokud chcete být zdravý, vyhýbejte se tomu, na co nejste dobře adaptovaní. Možná jste v situaci, kdy jste adaptovaní dobře jak na mléko, tak na obiloviny, potom vám nezbývá než pogratulovat. Bílý cukr a to, co se vyrábí průmyslově, z mého pohledu škodí každému. Jinak řečeno, když na to jídlo, co jíte, běží v televizi reklama, asi to nebude zdravé. Tělo má neuvěřitelnou schopnost regenerace, jen mu nesmíme překážet a zatěžovat ho tím, co neumí zpracovat.

Přístup velké části odborné veřejnosti k jakémukoliv pokroku ve výživě

Co mě velice zaráží je přístup některých odborníků, kteří odsuzují tento způsob stravování, aniž by se jím více zabývali do hloubky. Zaráží mě také přístup odborníků k formulaci stravy, která je často založená prvotně na chuťových preferencích jejich klientů/pacientů. Většina lidí si totiž neumí představit svůj jídelníček už jen bez pečiva. Neumí se oprostit od zažitých stereotypů. Myslím, že to chce myšlenkový restart a ne utvrzování v tom, že je to OK. A nejde tu jen o pečivo.

Na prvním místě přeci musí být zdraví (nebo i další cíl, kterého chceme dosáhnout, například zhubnout). Jestliže budeme stavět jídelníček na tom, na co jsme zvyklí, můžeme rovnou zůstat u „poctivé české kuchyně“ a pivních pupků. To, co nám chutná, je z velké části také otázkou zvyku. A je jen na nás, jestli se necháme ukecat reklamou a navykneme si na fast-food a přemíru sacharidů anebo vezmeme svůj život a své zdraví více do vlastních rukou.

Výskyt obezity a dalších civilizačních onemocnění v poslední době rozhodně neklesá, takže bude na současných oficiálních výživových doporučeních asi něco špatně. Nemůžu se zbavit pocitu, že valná část odborníků na to vůbec nereaguje. Tedy pardón, reaguje, házením špíny na ty osvícené, kteří se snaží o změnu. Navíc plošná výživová doporučení by rozhodně neměly dávat instituce, které jsou sponzorované výrobci konkrétních (navíc často kontroverzních) potravin. Velké ach jo.

Článek je převzat od výživové poradkyně: annamajerova.cz