Bowling dnes patří mezi nejoblíbenější sporty na světě. I v Česku má spoustu příznivců. Někteří jej hrají závodně, další si zajdou shazovat kuželky jen občas s přáteli. Zajímali jste se ale někdy o to, jak tento sport vznikl a jak vlastně fungují bowlingové dráhy?

1. Hráli ho už ve starověkém Egyptě

Jeden britský antropolog v roce 1930 objevil v dětské hrobce v Egyptě sbírku předmětů, které připomínaly výbavu na bowling. Tehdy lidé samozřejmě neměli bowlingové dráhy, jen shazovali kuželky a sami si je pak museli zase postavit.

2. Ne na všech dráhách se dá hrát profesionálně

Existují dva typy bowlingových drah. Pro ty profesionální se používá bezšňůrová technologie, která využívá odlišný způsob stavění kuželek. Ve všem ostatním je úplně stejná jako druhá, šňůrová technologie. Ta je ovšem jednodušší na údržbu a také levnější. Proto ji vlastní spousta menších podniků, jimž nejde o možnost hrát na vysoké úrovni. Pravidla jsou přísná, Česká bowlingová asociace rekordy na šňůrových dráhách neuznává. Většinu lidí ovšem tohle vůbec nemusí trápit. Bowling se totiž hraje zejména pro zábavu.

3. Hrát se dá i venku

Bowlingové dráhy jsou poměrně komplikovaná zařízení, nicméně těm šňůrovým vůbec nemusí vadit venkovní výkyvy počasí. Zahrát bowling pod širé nebe se můžete vydat do polského Poznaň Malta nebo třeba na jižní Moravu. Ke zprovoznění venkovní bowlingové dráhy tam v Hotelu Happy Star Znojmo došlo už před 8 lety.

4. Jde o komplexní systém

Většina lidí si pod pojmem bowlingová dráha představí jen samotnou dráhu, kuželky, koule a také mechanismus, který kuželky rovná a posílá koule zpátky hráčům. Ve skutečnosti je toho ale daleko více. Přidejte ještě minimálně skórovací systém, řídicí jednotku, dálkové ovládání, nasvícení kuželek, LCD televizi pro zobrazování skóre, strojovnu či dopadliště. Na servis a opravy bowlingových drah je tedy vždy potřeba zvát si odborníky. Přesto nemusí být vlastnictví dráhy nákladnou záležitostí. Dvoudráha se dá sehnat i pod sto tisíc korun.