Mám doma dva syny a oba dva se nacházejí v období, kterému tak úplně nerozumím, avšak se ho snažím chápat. Do tohoto období spadají kromě různých hlášek, odmlouvání a všudypřítomné ignorace i pánské šperky, které mí dva synové naprosto milují. Avšak tehdy, když se jím snažím udělat radost a zajdu do obchodu pořídit nějaký ten policejní náramek či vojenskou známku či něco podobného, ne vždy se mi má angažovanost vyplatí. Mají totiž trošku jiný vkus než já a tak mi jednou řekli, že bych měla jejich dárky ve formě šperků buď konzultovat s otcem či se s ním do obchodu rovnou raději vydat. Anebo také mohu šperky vybírat z internetu a pořídit jim tak kousky, které se v obchodě nedají sehnat. Tudíž se tímto pravidlem řídím a bez mého muže již nic nevybírám.

Pánské šperky jsou pro mne alchymií

Netuším, jaké pánské šperky se jim líbí, jelikož je jejich vkus velmi proměnný a odvíjí se od různých módních výstřelků jejich hudebních či hereckých ikon. Třeba nedávno jsem synovi pořídila psí známku z chirurgické oceli, jelikož jí měl i jeho oblíbený zpěvák. Tu ovšem po čase odložil a dožadoval se jakéhosi ocelového náhrdelníku se symbolem draka. Kdo se v tom má poté vyznat? Můj muž mne ale ubezpečil, že časem si vyhraní jistý osobitý styl a již pro ně nákupy nebudou tak chaotické, tudíž doufám, že tato doba nastane, co možná nejdříve.

Do šperků se zamiloval i můj muž

Jak jsem se ale stačila přesvědčit na vlastní oči, pánské šperky nejsou jen výhradně doménou našich synů, nýbrž i mého muže, který si nyní velmi oblíbil kokové náramky, kterých má nyní asi pět. A jelikož má takové zaměstnání, ve kterém by si nemohl takovýto náramek vzít na sebe, těší se každý týden na víkend, kdy si bude moci svůj nový náramek vzít do restaurace, kde se schází se svými přáteli či na pánskou jízdu, kterou pořádá vždy se svým motorkářským týmem z Plzně. Ach, ti muži, že milé dámy?