Vítěz loňských sněmovních voleb hnutí ANO nadále svoji vedoucí pozici posiluje. Aktuálně má hnutí ANO podporu 32,1% voličů, což je o 2,5 procentního bodu ve srovnání s posledním volebním výsledkem.
Ačkoli se Andrej Babiš potýká s prozatím neúspěšným sestavením vlády a nadále i s kauzou Čapí hnízdo, stále má na své straně téměř třetinovou voličskou podporu, která vysoce převyšuje volební zisky ostatní parlamentních stran.
Aktuálně druhý největší zisk volebních preferencí náleží Pirátům, kteří by v únoru získali 12,1% hlasů, což je o 1,4 procentního bodu více ve srovnání s loňských volebním ziskem.
Třetí nejsilnější stranou by se v případě hypotetických únorových voleb stala SPD, a to se ziskem 11,3% hlasů, což je navýšení ve srovnání s výsledkem loňských sněmovních voleb o 0,9 procentního bodu.
Čtvrtou nejsilnější stranou je s aktuální voličskou podporou 10,8% ODS, která v porovnání s loňskými říjnovými volbami naopak ztrácí 0,5 procentního bodu. Pátá ČSSD si s aktuální voličskou podporou 7,5% voličů ve srovnání s loňským volebním výsledkem polepšila o 0,3 procentního bodu. KSČM v únoru získala o 0,8 procentního bodu více než v loňských volbách a aktuálně má tak podporu 6,9% voličů. Lidovci mají v únoru podporu 5,8% voličů, což je stejná hodnota, které dosáhli v loňských sněmovních volbách. Hnutí STAN by se ziskem 5,4% hlasů bylo posledním politickým uskupením, které by v únoru získalo sněmovní křesla.
Pod pětiprocentní hranicí zůstala v únoru se ziskem 4,5% hlasů TOP 09. Jak ukazují únorové volební preference, hnutí ANO i přes veškeré problémy a kauzy, s nimiž se potýká předseda Andrej Babiš, u voličů získává stále větší podporu. Voliči hnutí ANO tak dávají ve své podstatě najevo, že stávající kauzy Andreje Babiše a problémy se sestavením vlády prozatím nevnímají za natolik podstatné, aby se od podpory hnutí ANO odklonili.
V této souvislosti je však nutné zmínit, že i vzájemné vztahy Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, které naopak voliči hnutí ANO vnímají velmi pozitivně, nemusí ochránit hnutí ANO a Andreje Babiše od všech problémů. Prozatím však toto spojenectví přináší hnutí ANO kladné body. Voliče hnutí ANO však posilují i mediální výpady a kritika politických oponentů, a to zejména proti Andreji Babišovi. Právě mediální a politické výpady jsou pak stmelujícím faktorem i pro voliče SPD, které navíc na svoji stranu získává bývalé voliče KSČM. Naopak pro voliče ODS má pozitivní vliv neochota vstoupit do vlády s hnutím ANO.
Zajímavý je pak i přesun voličů TOP 09 k hnutí STAN. Dění na domácí politické scéně tak proti sobě postavilo na jedné straně voliče hnutí ANO, SPD, KSČM, ale i prezidenta Miloše Zemana, proti ODS, STAN, TOP 09 a neúspěšného prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Mezi těmito mlýnskými kameny pak zůstávají sociální demokraté a Piráti. Zatímco voliči ČSSD přešlapují na místě a s obavami a možná i určitou nadějí čekají na nadcházející události, Piráti z aktuálních politických událostí těží a získávají politické body, ale zejména pak voliče.
Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d’Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z únorového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 61,8% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 15. – 21. února 2018 na vybrané skupině 2.329 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 19.057 dotázaných.
Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 61,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.